Proč jsou ženy žhavější než muži

Ženy mají vskutku vyšší tělesnou teplotu než pánové – asi o 0,4 °C. I když neznáme přesný důvod, dá se poměrně s úspěchem tvrdit, že je to důsledkem hormonálního nastavení obou pohlaví. Tělesná teplota žen se poměrně výrazně mění v průběhu menstruačního cyklu. Vrchol tělesné teploty přichází s ovulací a po ní, což je „shodou okolností“ (je něco v biologii shoda okolností?) právě období, kdy je ženský imunitní systém udržován nejvíc na uzdě. Má to, zcela nepřekvapivě, souvislost s pravděpodobností, že žena otěhotní.

Aniž bych zabíhal do zbytečných detailů, otěhotnění je proces, při kterém je poměrně žádoucí, aby ženské tělo tolerovalo přítomnost cizích buněk ve svém těle (což by imunitu za normálních okolností nenechalo „chladnou“), a potlačení imunitní reakce to dokáže poměrně slušně zajistit. Pozorný čtenář se jistě zarazil s myšlenkou „ale moment, vždyť na začátku říkal, že zvýšená teplota imunitu aktivuje!“ – a pokud vás to napadlo, děkuji za vaši pozornost.

Věc se má tak, že imunitní systém je věc komplikovaná, a ode mne bylo poněkud malomyslné prohlásit, že něco aktivuje imunitu jako celek. Kompletní vysvětlení by ale zabralo prostor pro celý další článek a skončilo by připuštěním, že stejně „až tak vlastně nevíme“ – nicméně odpověď by se točila okolo faktu, že různé teplotní výkyvy aktivují různé imunitní mechanismy (například T buňky jsou plně aktivní při nižší teplotě než B buňky) a že imunitní odpověď je modulovaná nejen teplotou, ale také hormony estrogenem a progesteronem, které v menstruačním cyklu hrají nemalou roli.

Když teplota léčí

Se slovem sauna jste se jistě už někdy potkali. O jejích blahodárných účincích na lidské zdraví byla popsána tuna materiálu. Ukazuje se totiž, že když se krátkodobě vystavíte vysoké teplotě, vaše tělo začne produkovat proteiny, jejichž název je velmi příhodný: heat shock proteins neboli proteiny teplotního šoku. Jejich úkol je jednoznačný – zamezit tomu, aby se vaše vlastní proteiny a enzymy teplem ničily, opravovat ty, které jsou poškozené, a rozkousat na prvočinitele ty, které jsou poškozené nevratně, a tím uvolnit místo pro proteiny nově vyrobené, schopnější a… mladší.

Sauna má také vliv na vaši imunitu. Při návštěvě pokojíčku o teplotě 90+ °C se váš imunitní systém na chvíli splaší – ale po tom, co ze sauny vylezete, se naopak zklidní a zůstane krotký až několik dní po tomto žhavém zážitku. To vede k několika poměrně milým jevům. Vaše imunita kupříkladu v takovémto stavu odmítá dělat věci, které jsou tak nějak „navíc“ – což mimo jiné zahrnuje produkci zánětlivých cytokinů. To ocení zejména lidé s nějakou tou nemocí, jejíž podstatou je zánět – jako je například revmatoidní artritida.

Když začnete měřit…

…uvědomíte si, že stejně úplně nevíte, co měříte. Ona teplota, o které se bavíme, je totiž jiná na různých místech vašeho těla. A tak se sice dá s nadsázkou říci, že ženy jsou žhavější než muži, ale vzápětí je potřeba si vysvětlit, že jsou také chladnější – ono totiž záleží, zda porovnáváte teplotu tělesného jádra (kde mají ženy navrch), nebo povrchu (kde jsou teplejší muži).

Na závěr chci říci, že tyhle věci mají i své praktické využití. Vezměte si třeba takové chřipkové vakcíny, které se aplikují do nosu. Ty jsou vyrobené z chřipkového viru, který je uzpůsoben tomu, že se velmi dobře množí v teplotě nosní dutiny (~33 °C), ale je naprosto neschopný množit se v teplotě hlubších tkání (~38–39 °C). Tak se velmi jednoduše dosáhne toho, že se virus v nose, kde není nebezpečný, rychle rozmnoží – a hlouběji v dutinách, kde narazí na imunitní systém, je ho dostatek pro vznik robustní imunitní odpovědi, a zároveň je téměř neškodný.

Téma: antika